zase tady

10. července 2011 v 16:18 | Ondrasek
Tak se zase hlasim od indianu.
Cesta dlouha ale v poradku, videl jsem alespon nekolik zajimavych filmu. klasicky se mi nepodarilo usnout a tak jsem zapocal dalsi cast indickeho pobytu 38mi hodinovym dnem. Zase na druhou stranu, clovek pak neresi casovy posun. Proste je vecer, mam toho dost a jdu spat.


Po prijezdu me tu nastesti cekalo nekolik prijmenych veci.
Porad ten samy pokojicek. Sice mi nekdo spal v me postylce, ale to se ocekavalo. Kazdopadne po mem navratu byla prazdna a ustlana a zase moje. Dokonce vsechny veci na me cekaly tam kde jsem je nechal. Ten novy chlapik, co ho sem soupli den pred mym odjezdem, uz se netvari tak vydesene, oproti tomu predchozimu udrzuje kuchyn asi tak stokrat cistsi a vari taky o kousek lepe, takze vecere doma jsou vec na kterou se da tesit. V kancelari me lide vitali a vypadali ze me opravdu radi vidi.

No a zbtek je zcela standardni. Zase me chteji stehovat, ale tentokrat sou k tomu tak pochybne duvody, ze jsem proste prohlasil "ne". Zatim to funguje, uvidime co dal. Duvodem je, ze nas mily american je ponekdud arogantni a chova se jako rozmazlene decko a nkdo s nim nechce bydlet. Ale protoze se nejakym zpusobem udrzuje v jinem svetle pred indickymi kolegy (kteri maji na starosti beh kancelare) tak kvuli jednomu blbovi chteji zacit stehovat peti lidmi. Tak sem se zasek ze at si to vyresi s nim, ze me se to netyka, ja jsem se zabydlel tady a libi se mi tu a nikam jnam nejdu.

V kancelari je taky legrace. Na podzemnich stanicich se maka jak o zivot, ale momentalne s tim nemuzu nic delat, kresli v Delhi a vsechno co potrebovali ode mne uz maji, a ja nejak nemuzu nic. A co se tyce nadzemnich tak prisel dopis, ze se na nejakem jednani dohodli, ze by bylo fajn, kdyby sme odevzdali dalsi stupen do konce cervence. To nezni tak strasne, ale ja vam to prevedu na jednoduchou matematiku. Neco je nakreslene, neco potrebuje dodelat, nektere vykresy neexistuji zatim vubec. A tak tedy pocitejte se mnou. Dvacet dni do konce mesice, deset stanic. Dva dny najednu stanici... to uz nezni tak ruzove. Samozrejme, ze je tu nekolik teamu a stanice se resi paralelne a ne takhle najednou a po sobe, ale zase jedna stanice znamena hromadka vykresu. Zkusime ty pocty jeste jednou a malinko jinak. 10 stanic, kazda ma zhruba 24 vykresu. to je 240 papiru, mame 20 dni, to je 12 vykresu denne, a mam 12 lidi, tedy jeden vykres na cloveka a den. pokud odmyslime vsechny komplikace ze jsou veci nedoresene, nedonavrhnute a ze je potreba jeste mnoho dalsich procedur okolo a vezmem to opravdu jen na hrube rysovani, tak doufam ze tech dvanact lidi jsou supermani. Narysovat pohled na stanici se vsim vsudy od nuly za jeden den... to nevim jestli nekdo dokaze.
Proste indicej pristup. Neco si rozhodli a ted se budou divit jak to ze to nejde.

No a zbytek? Zatim nic. V patek jsem zustali sedet s Jitkou a s Annou do tri do rana povidali. A na sobotu i na nedeli jsem spal zhruba 12 hodin. zbytek dne lezim, koukam na film a nejak relaxuju a az se trochu posbiram, zacnu se o vikndech venovat prazske praci.

Mejte se krasne, tady zase nejde elektrina, tak pisu co mi baterky dovoli a pak pujdu zjistit co se da sehnat k jidlu. mam hlad.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 jana jana | 10. července 2011 v 16:55 | Reagovat

Pořiď jim červený pláštík (nebo to byla modrá???), třeba jim to pujde rychleji :)

2 alfred alfred | Web | 10. července 2011 v 20:18 | Reagovat

vidim tu kancelar plnou tech indickych xichtiku jak sedi a klikaji kazdy ma na sobe tricko se znakem "s" a cerveny plastik...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama