po tydnu

29. května 2011 v 0:35 | Ondrasek
zapisky z minuleho tydne.


v nedeli jsem se vydal na odvaznou a dobrodruznou cestu mestem... ne nebyla vubec dobrodruzna. riksa stala u silnice, ridic vypadal ze tusi kam chci. nadhodil 200, chvili sem mu rikal ze je to jenom 6 kilometru, pak uznal ze to pujde za 100 a odvez me na misto. hotelovy bar, neskutecne luxusni, o patro nis klubik, hrali salsu. predrazene drinky, ale spousta sklenic s vodou zdarma, pro tanecniky idealni. osazenstvo sami indove. umi to dobre, akorat stejne jako kubanci se proste hybou kubansky, indove se hybou indicky. znamena to ze kubanec vypada ze tanci i kdyz stoji, a ind kdyz tanci vypada ze ma trosku epilepticky zachvat. proste sebou skubou. cesta zpatky byla znovu o dohadovani skoncili jsme na 150 (no, bylo pozde v noci a nastupoval jsem pred drahym hotelem, spatne podminky pro smlouvani) a pak dalsich pet minut po vystoupeni. ze nema nazpatek, ze to bude dobry, ze je pozde, ze priste, potrasani rukou placani po zadech, ale ucim se, nakonec tu pajsku s kapsy vytah a vratil...

pak spousta prace na stredecni prezentace, kdy ta prvni se neuskutecnila, protoze mela probehnout po "design review meeting" a ti duleziti panove se pred koncem zvedli a utekli. druha probehla a dopadla dobre, to znamena ze nerekli ne, a ze tim padem by se asi dlo protlacit nejake zmeny. a pak odpoledne jita mela sraz s velkym sefem mottu a dostala kompletni zakaz jakychkoliv zmen, takze jsem zjistili... konecne... jaky je nas ukol tady. nikoliv neco zmenit, ale proste to smest ze stolu pryc co nejdriv. a navic musime delat bilyho xichta na meetingy.

po zbytek tydne jsem resil interface meetings snazil se pochopit co a jak, a delal nekolik obrazku a v patek si odsedel audit. resila se klasicka otazka, kolik formularu podepise kolik design checkeru, v jakem poradi a kolika dalsimi formulari tento postup zdokumentuji. na hodinovem sezeni jsem sedel a usmival se . nic vic.

pestiju si tu zavislost na susenkach, balicek stoji 5 rupii a jsou desne dobry, vsechny druhy.

nejzajimavejsi den byl patek, spis teda vecer. navsteva tangy restaurantu, podobne jako minuly tyden. akorat tentokrat s vetsi skupinou lidi. bylo vic horko, nemeli to pivo co minule a tvarili se ze je to nejaka standardni zalezitost, i jidlo cutnalo jinak, proste uplne jiny bar, jina atmosfera, jine vsechno. ale to je indie, clovek si zvykne. nejlepsi cast byla cesta. i tam i zpet. odjezd plaovany z kancelare v 5, realita v 8:30. malej getz, ridic a 5 pasazeru. klasika. ridic, bala, ten co je na fotce, je uzasnej, umi anglicky tri fraze. office, 10 minutes, yes. helena ma chut si povidat, zkousi to pomalu, zkousit to rukama nohama, ja kdybych byl chluchej a slepej tak to pochopim. bala ne. bala jede troubi, troubi porad. "bala, pust muziku." nic ... jeste jednou .. za chvili mu to dojde pusti, radio. to ze to neni muzika mu evidentne nevadi. dalsich 15 minut jsem poslouchali rozhlasovou scenku hadajicich se lidi v jazyce hindi. helena se ovsem nevzdava, : "bala, odvazel jsi andrewa?" nic "andrew" nic "andrew, ty, ridit, tangy" (doprovazeno dokonalymi gesty heleny sedici skroucene na kline prilepene ke stropu toho maleho auta) chvili nic... "yes mam, tangy" "vezls andrewa?" nic, .., za chvili "tangy tangy".. "10 minutes" ano vime ze tam jedeme, a dokonce vie ze to bude trvat jeste pul hodiny, ale jestli tam kolega uz je, jestli ho vezl on... to nikdo nevi. chvili ticho, a pak helena prohlasi.. "bala, kolik ti je?" zbtek auta propada zachvatu smichu "ty.. jak stary.. roky? kolik tobe?"... nic... "bala .. ty ... dvacet nebo tricet?" ... "yes" zbytek auta umira smichy.

o chvili pozdeji jsem slysel naprosto dokonalou anglicku vetu. bruce, tunnel ingenyr, brit trosku starsi. uvidel popelarske auto, vzhledem k tomu, co tuje vsude na ulicich, je to pro nas prekvapeni ze vubec existuji... "ahhh its a uabis uory" (it's a rubbish lory) sii ey uot em (see they got them)..

zpatky jsme jeli autem nekoho jineho, terenak s trei radai sedadel, mnohem pohodlnejsi, al ejeli sem jinou cestou, od hospody tou mensi cestou, auto se sotva veslo mezi zaprkovane motorky a zdi protejsiho domu, museli jmse projet hromadou odpadku, rozehnat stado koz. tem se moc nechtelo, a pak probudit minimalne 10 lidi, vetsinou zen, co tam spali. na prasne silnici, mezi domy na kousku hadru primo na zemi. nanektereveci si jeste musim zvykat.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ondrej Strejcek Ondrej Strejcek | 29. května 2011 v 9:18 | Reagovat

pro ty co tenhle calnek cetli uz v nedeli rano, ... pridal jsem par odstavcu, ktere sem vcera pred spanim nestihl

2 Rýža Rýža | Web | 29. května 2011 v 22:49 | Reagovat

hmm, asi chci vidět Indy tančící salsu:)

3 Láďa Láďa | 30. května 2011 v 13:20 | Reagovat

"odjezd planovany z kancelare v 5, realita v 8:30" -Alfonz, na to nemusis cestovat. Staci si dat sraz s Matou.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama