A tak stojim pod palmou a snezi mi na hlavu

17. února 2008 v 2:39 | Ondrasek
Tak tu mame navraty...

Nejprve navrat do Prahy, hned pak navrat do Aten. Ni nevim ktery byl narocnejsi. Praha byla jen na 4 dny a tak to byl spis vylet. Ale zase vylet dulezity, se spoustou setkani a spoustou reseni a snad i vyreseni. Ale stejne to bylo divne. Praha byla ticha, pusta a prazdna. Az strasidelne. Nejprve jsem si myslel ze je to proto ze je vikend, ale kdyz se to ani v pondeli dopoledne, ani odpoledne nezlepsilo, zacal jsem si myslet ze je to tim ze z Prahy utekli lide nekam do hor. Ale kdyz jsem pak prisel na Vaclavak a zacalo to konecne byt normalni, doslo mi ze je to jenom zvyk z Aten, proste je tu tech lidi preci jen o dost vice. A tak jsem 4 dny potkaval lidi, sedel po kavarnach a jenom se divil. Treba ze na Vaclavaku ukradli dum. Byl tam a uz neni. A bylo slunicko a bylo krasne. Trosku chladno, preci jen. Uz jsem odvykl.
Pak jsem zabalil co se dalo a a sup na letiste a do Aten. A zase navrat. Tentokrat do pracovniho rezimu. Do rusneho mesta a do sveho maleho pokojicku. Jak ja se tesil, ze se zase ohreju, jenze ouha, tady fouka studeny vitr a je take nejak chladno. Priznam se ze me to vubec nepotesilo. Ale co se da delat, stejne neni cas na to myslet. Muj milovany tym vubec nic neudelal a ja jsem zjistil ze musim pres noc slepit model skoly v meritku 1:200. Jina moznost neni, tak jsem sednul a slepil. Jeste musim zminit ze vecer pred tim byla rozlucka s nekolika francouzi co uz odjizdi a to znamena ze na spanek zbyla jedna hodina. To neni mnoho na dve noci, vidte. Ale architekti jsou zvykli. A navic mam uz naplanovanou relaxaci.
Stal se ze me pokusny kralik. Jedna slecna si tu dela nejaky masazni kurz a potrebuje trenovat, tak proc bych se nenabidl. Masaz je prijemna akorat preci jen trochu moc nezna. Je to takove mile pohlazeni a namazani kremem. Asi ji to budu muset naucit. I kdyz to bych ji krivdil. Umi to. Soucasti masaze jsou totiz i takove ty banky co se v nich udela podtlak a pak se placnou na zada. Je to docela prijmene. Tak, kdyz zrovna nesedim celou noc u skolni prace, nechavam se masirovat a pokud mozno nevystrkuju nos ven. Tam je hnusne. Opravdu hnusne. Dneska jsem sel do skoly na veceri a malem mi umrzl nos. Zastavil jsem se pred muzem, v takovem peknem parku a koukam kolem sebe. Chodniky jsou mokre, skutrari se klouzou a ja stojim pod palmou a snezi mi na hlavu...
To je konec, tohle je preci recko. Tak abyste z toho neco taky meli, tady je par obrazku.......
a takhle ja po ranu bojuji se senhovou depresi.... malej ale muj
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Květa Květa | E-mail | 18. února 2008 v 13:20 | Reagovat

Čau Ondro, sníh v Řecku je záhada, tady v Čechách nic a nic. Nejvíc se mi líbila fotka se zasněženejma pomerančema a mandarinkama. Palmy taky.

Před chvíli jsem četla Petrovo psaní, jak je úspěšnej.........a i když jsem celkem neprofláknutá teta, tak jsem na vás oba pyšná!!!

Sněhulák na terase je moc milej. Máš můj obdiv a přeju úspěšné dny. Květa

2 děda děda | E-mail | 19. února 2008 v 0:40 | Reagovat

Ty bejku, ty jsi geniální, děda

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama