s erasmaky do mesta

1. ledna 2008 v 4:29 | Ondrasek
V patek vecer jsem byl pozvan an takove vanocni (i dkyz uz spise povanocni) posezeni s dalsimi mezinarodnimi studenty.

Dlouho jsem zadneho z nich nevidel, tak jsem vyrazil. Tedy nebyl jsem sam, Luis (francouz co bydli se mnou) vyrazil take. Sraz byl na stanici metra a pak jsme nasledovali skupinku spanelu. Dobry napad setkat se tam a jit s nimi, protoze dorazit na misto samostatne by nebylo mozne. Postupne nas proklickovali malymi bocnimi ulickami az ke dverim ... asi restaurace. Kazdopadne uvnitr horel krb. Vydaval prijemne svetlo a jeste prijemnejsi teplo. Bylo tam nekolik stolu na nich talirky s ubrousky a sklenickami. Kazda sklenicka byla jina. Ne jina, jako ze vypadala jinak, spise jina, jako ze kazda z jineho stoleti. Okolo, okolo znamena vsude okolo, vsemy smery, byly dekorace. Spis bych rekl ze se nekdo pokusil vyklidit televizni fundus. Musite ale pochopit ze pojem dekorace je zavadejici. Dekorace je neco povesene na stene nebo oprene o zed. Okolo stolu se vrsily kupy, hory a hromady. Zcela neorganizovanych veci. Deky, plaste, masky, klobuky, ptaci klece, peri, lampy, vazy, obrazy, proste naprosto cokoliv. Skutecene hromady. Ani se npokouseli je nejak naaranzovat. V tech hromadach se honily kocky. Ja jich napocital sest. Ale v tom seru a vzhledem k jejich rychlosti jsem jich pravdodbne dalsich dvacet nestihl. Zni to priserne ale ten prostor ma svuj puvab. Klidne priseri, dobre vino, teplo krboveho ohne a zvlastni hudba vychazejici odnekud zpoza d'artagnanva plaste. Zda se ze jidelni listek nexistuje, jidlo je pouze jedno, a to znamena neco na ohni podle toho co zrovna je, s chlebem. Ten drobny starik mluvi snad vsemi jazyky ale od zadneho neumi vic nez zdravici fraze a par otazek odkud clovek je a jak se ma. Neuveritelne misto. Fascinujici. Navstevniky v Atenach tam hodlam v nepozorovanou chvili zavest. Ale predem upozornuji, ze bude sklenka vina a pravdepodobny ustup. Preci jen stari vsech tech dekoraci mi nedovoluje pobyvat zde vetsi jak omezene mnozstvi casu.
Zase tak dlouho jsme tam nesedeli a vydali se do doporuceneho klubu. Byl jsem docela skepticky, klub, drahe vstupne, drahe piti, spatna hudba.... ale ukecali me. Klub se jmenoval "Antropos", vstup byl zdarma, a piti bylo v rozumne cenove relaci. A hudba? Hudba me malem zncila. Predpokladam ze vetsina z vas videla nejaky Kusturicuv film nebo zna Gorana Bregovice. Takze si predstavte maly klub. Prostor tak 5x8 metru, stukove stropu zbytky reliefu sloupu na stenach. Po strane zebrik a nad nim maly balkonek s polstari. Cele je to naplneno lidmi, ze se neda projit z jednoho konce na druhy a zadne podium. Hudba stoji uprostred davu. Balkanska dechovka. Hraji pekelne rychle a neuveritelne dobre. Zadne mikrofony zadna elektronika, jenom trubka, buben par trombonu a flaska vodky na stolecku mezi nimi. Stal jsem deset centimetru od trumpetisty. Na tuhle hudbu se neda tancovat, tahle hudba tancuje vami. Panove byli rumuni. Obecenstvo vetsinou albanci, polaci a rekove-studenti architektury, nebo kombinace vseho predesleho. Jit na koncert Gorana Bregovice, nebudu mit takovy zazitek, prisli jsme v jednu, a s malymi prestavkami, v sest rano jeste porad hrali. Takovyhle koncert jsem jeste nezazil.
Vydareny vecer. Asi ho budu dospavat jeste pekne dlouho...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 GeorSuele GeorSuele | E-mail | Web | 13. května 2017 v 4:18 | Reagovat

Buy Albuterol Inhaler In Canada Dapoxetina Antidepresivo Buy Yasmin No Prescription Levitra Filmtabletten Schmelztabletten Dental Abcess Pediatric Allergy To Amoxicillin  <a href=http://byuvaigranonile.com>viagra</a> Sildenafilo Ventas Canadian Family Pharmacy Online Canada

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama